Jak je to s existencí jednorožce

Díky dnes tak populárnímu fantasy žánru si mnozí jeho ctitelé představují jednorožce jako nádherného laskavého koně bílostříbřité barvy s dlouhou hustou hřívou a nevelkým, šroubovitě točitým rohem na čele. Ovšem budeme-li věřit prastaré tradici, jednorožec zase tak moc „běloučký a heboučký“ nebyl. I dnes tento záhadný tvor budí u současníků nemálo otázek, především však tu hlavní: co když to vůbec není vymyšlený tvor?

Prakticky každý národ má nějakou tu legendu o jednorožci, přičemž obraz tohoto tvora je – velice jemně řečeno – většinou silně vzdálen obrazu kouzelného krasavce, jak ho podává současná fantasy literatura I film.

Ve starověké Persii věřili v jednorožce, obrovské třínohé zvíře s šesti očima a devíti tlamami, které stojí uprostřed oceánu a svůj masivní zlatý roh noří do jeho vod, aby je tím chránil před všemožným znečištěním.

Starověcí Židé se domnívali, že dospělý jednorožec se svými rozměry rovná hoře, na jejíchž svazích se může pást celé stádo ovcí. Povahu mělo toto zvíře hašteřivou a dokázalo rozpoutat hádku s ostatními zvířaty dokonce i na palubě Noemovy archy, pročež ho Noe těsně před potopou z archy vyhnal a jednorožec se musel zachraňovat tak říkajíc na své kopyto.

Čínský příbuzný těchto bytostí – Čchi-lin byl naopak povahy mírné a nezlostné, ovšem ani on se nemohl pochlubit nějakým krásným zjevem. Panovalo přesvědčení, že je to zvíře nevelkého růstu, s trupem koně a ocasem býka, jehož srst má pět různých barev a roh připomíná měkký, masitý výrůstek na čele. Tento jednorožec se měl na Zemi zjevovat vždy před narozením spravedlivého vládce nebo velkého mudrce a setkání s ním mělo člověku věštit veliké štěstí.

Literární podání o jednorožci

Nejenom mýty, ale také vědecké práce dávných let nám zanechaly nemálo zajímavých zpráv o jednorožci. Starořecký historik Ktésias v 5. století před naším letopočtem popisuje podivuhodné zvíře, které žije v Indii. Podle jeho popisu byl dospělý jednorožec větší než kůň a koně také poněkud připomínal zjevem. I když zbarvení měl neobvyklé – bílý trup a temně vínovou hlavu. Jeho roh byl dlouhý asi půldruhého metru, zbarven byl černobíločerveně a měl magické účinky. Jestliže jste do poháru z jeho rohu zhotoveného nalili vodu, získala divotvorné účinky a dokázala vyléčit každou nemoc. Ovšem lov tohoto tvora nebyl nijak prostý. Byl doslova k neutahání a pronásledovatelů se dokázal snadno zbavit. A když už se přece jen ocitl v obklíčení lovců, dával svůj život pořádně draho – řadu svých trýznitelů i s jejich koňmi dokázal probodnout ostrým rohem a zadupat kopyty.

O podivuhodném zvířeti s ostrým rohem na čele mnohokrát psali ve svých vědeckých pojednáních také Hérodotos, Aristotelés a Plinius starší. Ani veliký Julius Cézar se setkání s jednorožcem nevyhnul. Ve svých Zápiscích císař sděluje, že v lesích Germánie viděl zvíře podobající se jelenu, které mělo na čele dlouhý, šroubovitě zatočený roh, jehož vrcholek se dělil do více výrůstků připomínajících větve stromu.

O setkání s jednorožcem na Jávě psal také Marco Polo. V období objevných výprav dokládalo jeho existenci svým vyprávěním mnoho cestovatelů. Za renesance a baroka se jím zabývali mnozí učenci. Například Leonardo da Vinci rovněž nepochyboval o existenci jednorožce a zanechal několik jeho kreseb založených na vyprávění soudobých cestovatelů. Také Jan Ámos Komenský pokládal tohoto tvora za zcela reálné zvíře.

Jednorožcův roh – nejlepší lék na všechny nemoci

Až do 19. století byl jednorožec pokládán za záviděníhodný úlovek. Jeho roh byl totiž pokládán za spásu při všech nemocech, za mocný prostředek ochrany před uhranutím a uřknutím a také za universální protijed. Věřilo se, že do poháru z tohoto rohu nelze přidat jed – každý nápoj by okamžitě začal pěnit a pohár by dokonce mohl puknout.

Ve středověku dokonce vymysleli zcela originální způsob, jak jednorožce ulovit. Klasickými metodami to totiž bylo téměř nemožné. Avšak tento divotvorným rohem obdařený tvor, který hbitě a snadno unikal nástrahám všech husarských lovců, skvělým koním i divokým psům, vycházel dobrovolně a pokorně z hloubi lesa, aby položil hlavu do klína panenské dívce, pakliže nablízku taková usedla. V důsledku této své záliby býval polapen a zabit statečnými lovci. Panovalo přesvědčení, že kouzelnou sílu jeho rohu dodává nádherný rubín, skrytý u jeho kořene. Proto se ze všeho nejvíc cenily rohy starých jednorožců, v jejichž rubínu se nahromadilo nejvíc kouzelné moci.

Roh jednorožce se tedy stal symbolem léčby a vyléčení a často se ocital na vývěsních štítech lékáren. Všichni movití lidé měli ve vlastnictví číši nebo pohár vyrobený z kostěné jednorožcovy ozdoby.

Samozřejmě, že popularity jednorožce a jeho údajně všeléčivého rohu zneužívali všemožní podvodníci, kteří za jeho roh vydávali rohy narvalů, nosorožců, ba dokonce i mamutů. V boji proti podobnému všeobecné rozhořčení budícímu šarlatánství věnovaly medicínské traktáty minulých staletí celé stránky radám, jak poznat podvodné výrobky. Uvádělo se, že zahřívání pravého jednorožcova rohu způsobuje neobyčejně sladkou vůni a stačí sebemenší jeho kousíček vložit do vody, aby začala šumět a pěnit se malými bublinkami. Na sto procent však podvrh odhalila tato zkouška: jestliže jste pravý roh přiblížili k jedovatému pavoukovi nebo škorpiónovi, okamžitě se rozletěli na tisíce malých kousků.

Tradice o jednorožci

Budeme-li věřit starým tradičním vyprávěním, nemají lidé zase tak málo šancí se s jednorožcem setkat. Angličané a Irové věří, že tato krásná zvířata jsou ve službě u královny víl. Na Zem je posílá tehdy, když končí životní pouť důstojných a významných lidí, aby je doprovodili do jejího podzemního království. Právě stříbřití jednorožci přišli pro skotského národního barda Thomase Lermonta a odvedli tohoto básníka s sebou, jak dokládají četná svědectví sooučasníků.

Krom toho existuje legenda, že jedenkrát za sto let posílá Bůh k lidem jednorožce bílého jako sníh, aby vyplnil jakékoli přání náhodně vybraného člověka. Podle povahy přání usuzuje Nejvyšší na úroveň duchovního rozvoje lidstva a rozhoduje, co si lidstvo zaslouží – zda neštěstí nebo rozkvět.

=========
Ochranná síla rostlin
Pták Fénix: klíč k nesmrtelnosti

Facebook AstroPlus.cz