Babičky a dědečkové nikdy neumírají, jenom se stanou neviditelnými…

V jisté anekdotě na otázku, proč k sobě vnukové a prarodiče mají tak blízko, zazní odpověď: Protože mají společného nepřítele. Jako vtip je to dobrá hláška, ale skutečnost je někde jinde. Vztahy vnuků a prarodičů jsou velmi osobité.

Babičky a dědečkové sehrávají velkou roli v růstu každého člověka, v tom, jak a co vidíme a cítíme. Děti, které měly to štěstí, že se stýkaly se svými babičkami a dědečky, mají většinou zdravější vztahy s dospělými a umějí si jich vážit. Bývá s nimi také méně výchovných problémů. Babička s dědou představují jakési přidané bezpečí, další citovou jistotu. Jsou navíc zdrojem bezpočtu zkušeností a zážitků, mají větší nadhled a často jsou schopni větší tolerance.

To však je jenom část předností tohoto zvláštního vztahu. Někteří lidé tvrdí, že láska k vnukům může být dokonce mnohem silnější než láska, kterou člověk cítí ke svým vlastním dětem. Na tomto vztahu je cosi zvláštního, cosi kouzelného.

Duchovní spojení mezi námi a našimi předky, babičkami a dědečky, je nezaujaté, je to spojení překračující rámec genetické spřízněnosti.

Je to zvláštní vztah, prohlubující dětské poznání lásky, respektu a uznání. Děti se dozvědí mnohé o tom, jak se žilo dříve. A že to je nějaký rozdíl! Vždyť společnost se stále rychleji proměňuje a srovnání dětství prarodičů s dětstvím vnoučků může být pro děti neskutečně zajímavé a přínosné. Poznají, jaké úsilí museli děda s babičkou vyvinout, aby mohli žít tak, jak žijí dnes. Na stárnoucí babiččině či dědově tváři se učí vnímat čas a jeho moc nad lidmi.

Vaši mrtví dědečkové a babičky jsou stejně jako dříve tam, kde jste trávili svůj čas s rodinou. Možná tomu dokážete jen obtížně uvěřit, ale prarodiče jsou vždycky přítomni v každé části vašeho života, žijí ve vašem srdci a jejich památka vám pomáhá určit správný směr další cesty.

Jejich přítomnost můžete vycítit i v neživých předmětech, kterých se kdysi dotýkali. Ať je to oblečení, nábytek nebo výtvory jejich rukou. Chraňte tyto věci. Chraňte památku svých prarodičů.

Babičky a dědečkové vám budou pomáhat jít dál životem a nesejít ze správné cesty, budou vám pomáhat, abyste zůstali sami sebou. Budou vám vždycky nablízku, aby vám připomínali, jak si vychutnat každý okamžik svého života.

Nikdy vás nezklamou. Zmizí a už je nebudete moci vídat, ale až to budete očekávat ze všeho nejméně, pocítíte jejich přítomnost a podporu. Úvahy o babičce a dědovi přinášejí krásné vzpomínky a vašemu tělu příznivé vibrace.

Jsou-li vaši prarodiče, nebo alespoň jeden z nich, dosud naživu, zavolejte jim! Neostýchejte se říci jim, jak rádi je máte, protože život je strašlivě krátký. Nikdo to neví líp než právě oni.

=========
10 příznaků, kterými tělo signalizuje, že duše je vyčerpána a bez energie
15 důležitých pravidel, která bychom se měli naučit nazpaměť

Facebook AstroPlus.cz