8 kosmických příčin, pro které nám Vesmír přivádí do cesty nové lidi

Myslíte si, že v životě existují náhodná setkání? Pak vězte, že ne, ne a ještě jednou ne! Existuje spousta důvodů, pro které nám Vesmír přivádí do cesty nejrůznější lidi. Chcete-li se o těchto důvodech dozvědět více, přečtěte si tento článek.

Každý člověk potká za život opravdu velké množství nových lidí. Někdo z nich se krátce pozdrží, jiný s ním projde část jeho života a jenom malý počet projde jeho životní cestu společně s ním až do konce.

A i když nám občas není jasné, proč se nám někdo vzdaluje, proč nás opouští, ačkoli my bychom si vroucně přáli, aby zůstal, lekce, kterou nám dotyčný udělil, zůstane s námi na dlouhá a dlouhá léta. Někdy nám život naplňuje světlem a dodává mu smysl nějaký pozoruhodný člověk, který se objevil přesně, když jsme někoho takového naléhavě potřebovali, jindy nám osud přihraje tak nesnesitelný protějšek v jednání nebo dokonce kolegu, že nám připadá, že bychom ho snad byli schopni na místě zlikvidovat. Teprve později nám dojde, že kdyby se byl tehdy neobjevil, nestali bychom se tím, kým dnes jsme.

Dále najdete několik příčin, pro které se nám v životě mohou objevovat ti nejrůznější lidé, ať už si to přejeme nebo ne. Doufám, že vám tento článek pomůže lépe si uvědomit, jak velmi jsme s jinými lidmi spojeni a kam nás unáší nekonečný proud života. Nezapomínejte, že i když člověk nevidí nebo nechápe příčinu něčeho, co se děje, neznamená to ještě, že taková příčina neexistuje. Všechno, co se ve Vesmíru děje, je důsledkem příčiny, která tomu předcházela.

Podívejte se tedy na osm příčin, pro které nám Vesmír posílá do cesty ty nejrůznější lidi:

První příčina: aby nás vnitřně probudil.

Kolem nás se mohou vyskytnout lidé, kteří nás nutí pochybovat a klást si všelijaké otázky. Někdy se stanou i trvalou součástí našeho života, jindy v něm zůstanou jenom na kratičký okamžik. Přesto nám však v obou případech pomohou najít jistou část sebe sama. Nemusíme takové lidi zrovna milovat, přesto však se bez nich nemůžeme obejít. Schopnost pochybovat je jedním z největších požehnání.

Druhá příčina: aby zahřál naše srdce.

Takoví lidé se občas v našem životě objeví, když se cítíme jako sfouknutá svíčka a máme dojem, že už nic nezmůžeme. Nepřipustí, aby nás smutek zavalil veškerou svojí gigantickou silou a dělají pro nás ony zdánlivé maličkosti, které člověku konec konců pomohou, aby se zaťatými zuby šel přese všechny trable a žaly dál. Většinou se podobní lidé naším životem mihnou jako nějaký mimořádně zářivý meteorit a víc už o nich nikdy nemusíme slyšet, přesto však jsou naše vzpomínky na ně prozářeny teplým jasem a nezapomínáme na ně ještě velice dlouho…

Příčina třetí: abychom je měli po boku.

Jsou to právě ti lidé, kteří se stávají součástí našeho života, a to navždy. Zůstávají s námi přese všechna úskalí a trampoty, které se na naší životní cestě mohou vyskytnout a také vyskytnou. Vždyť život jen zcela vzácně probíhá bez překážek. Tito lidé nás však bez ohledu na ně neopustí. Jsou to naši přátelé, příbuzní a ti, které milujeme. Jsou to ti, kdo jsou vždycky připraveni zachytit nás, kdyby nám hrozil pád.

Čtvrtá příčina: aby nám uštědřil lekci.

Tohle jsou lidé, od kterých se můžeme něčemu naučit. Občas nám lekce udělené jejich prostřednictvím mohou připadat až příliš tvrdé, občas dokonce mají sami tito „učitelé“ dost daleko k nějakému ideálu, ale ať už se naše vzájemné vztahy vyvíjejí jakkoli, pamatovat si musíme jedno: jestliže se nás Vesmír pokouší něčemu naučit, nedělá to jen tak bez důvodu. A některé lekce bohužel mohou udělit právě jenom ničemové.

Pátá příčina: aby nám pomohl přerůst sebe sama.

Mluvíme o lidech, kteří nám pomáhají překonat ta nejčernější období života. Zůstávají nám nablízku, když máme zlomené srdce nebo když ztratíme někoho drahého. Neopustí nás ani v nejtíživějších chvílích. Někdy s námi zůstávají navždy, jindy se nenápadně vytratí, když také díky jim vybředneme z nejhoršího. Záleží na tom, jak velkou roli měli v našem životě sehrát.

Šestá příčina: aby nám něco připomněl.

To jsou lidé, kteří nám pouhou svojí přítomností připomínají něco, na co bychom si bez nich nevzpomněli. Připomínají nám, že nejsme sami a že tento svět je naším společným domovem, ve kterém se vždycky najde někdo, kdo je ochoten podat nám pomocnou ruku, až to budeme potřebovat. Občas, když jsme na tom tak, že jsme téměř odhodláni všechno prostě vzdát, nám tihle neznámí lidé pomohou se sebrat a postavit se znovu na nohy. Připomínají nám, že náš život není ani zdaleka tak těžký, jak nám někdy připadá.

Příčina sedmá: aby nám ukázal co, nebo koho si zasloužíme… nebo také nezasloužíme.

Takoví lidé se něčím podobají těm, kdo nám pomáhají přerůst sebe sama… přesněji řečeno, něčím se jim podobají a v něčem vůbec ne. Mohou to totiž být ti nejskvělejší, ale i ti nejstrašnější lidé našeho života — podle okolností. Právě na těchto lidech záleží, koho si budeme pouštět do života a koho naopak poženeme co nejdál. Když se například setkáme s někým, jehož přítomnost si ve svém životě doopravdy nezasloužíme, ať už jsme se třeba dopustili sebetěžších hříchů, uděláme správný závěr a nepustíme k sobě podobně škodlivého člověka ani na hodně velkou vzdálenost. Bohužel však zdaleka ne vždy dojdeme hned napoprvé k tomu správnému závěru – ale takový už je život.

Příčina osmá: aby se jiní něčemu naučili od nás.

V tomto případě se jedná o lidi, pro které se máme stát učiteli a vůdci my sami. Člověk nikdy nemůže vědět, zda když něčemu učí někoho jiného, nenaučí se zároveň něco nového i sám. Vždyť moudré východní přísloví říká, že žáky učitel potřebuje, aby se měl od koho učit. Vesmír nám tedy čas od času pošle do cesty i takové lidi, kteří naléhavě potřebují vyslechnout něco, co jim předat můžeme právě my. A my se zas můžeme poučit od nich.

=========
2 katastrofické chyby ve vztahu k penězům
10 příznaků, kterými tělo signalizuje, že duše je vyčerpána a bez energie

Facebook AstroPlus.cz