Spánková paralýza: záhadná zlá bytost nebo lidský mozek?


Představte si, že spíte ve své pohodlné, teplé posteli. Zdají se vám krásné sny a nic vás nezneklidňuje. Náhle však fyzicky cítíte, že vám něco sedí na prsou a dusí vás téměř až do ztráty jasného vědomí. Celé tělo vám zmrtvělo, nedokážete pohnout rukou ani nohou, nemáte absolutně žádnou možnost bránit se neznámému vetřelci.

Slyšíte děsivý zvuk vzduchu, který vám uniká z plic a zdá se vám, že už už vás to hrozné «cosi» odtáhne někam do černé neprostupné temnoty. Srdce vám zběsile buší a zdá se, že každou chvíli vám doslova vyskočí z hrudi. Tento děs trvá pár vteřin až pár minut, které se však zdají být celou věčností. Postupně se vám vědomí vyjasňuje, záhadná bytost beze stopy mizí, dokážete pohnout končetinami.

V atmosféře takové hrůzy se dá uvěřit v cokoli: v domácího skřítka, šotka, raracha i mimozemšťany. Ale co to bylo doopravdy? Obyčejná noční můra nebo kruté pletichy domácího raracha?

Pokud vás někdy něco podobného postihlo, neobviňujte hned záhadné síly ani se neobjednávejte k psychiatrovi. Zakusili jste zkrátka spánkovou paralýzu, které se někdy také říká spánková obrna a ještě výstižněji – syndrom staré čarodějnice. Proč k tomuto podivnému jevu dochází a má v nás vyvolávat obavy? Řekněme rovnou, že s čarodějnicemi to opravdu nemá společného. Název se zrodil pro děsivé doprovázející příznaky, které byly v minulosti spojovány se řáděním čarodějnic nebo různých domácích skřítků, šotků a rarášků. I v minulosti lidé v tomto stavu často vnímali přítomnost jakési jiné, snad napřirozené bytosti a zároveň hrůzyplné pocity dušení a tlaku na hrudník. Často uváděli, že jim na hrudi někdo přímo seděl. Jev a legendy s ním spojené je rozšířen prakticky ve všech kulturách, znali ho staří Řekové, Čína i africké země, děsivé duchy s ním spojené znají na Islandu i v Turecku. Mnozí známí umělci spánkovou paralýzou trpěli – například Goya nebo van Gogh a inspirací zřejmě byly i pro Hieronyma Bosche.

O co tedy jde? O nic, co by se vymykalo vědeckému poznání. Vědci tento druh paralýzy popisují jako stav přechodu mezi spánkem a bděním. Mozek si částečně uvědomuje realitu, ale nedokáže ji naplno odlišit od snu. Spánková paralýza je tak jakýmsi mostem mezi světy. Jde o stav krátkodobý, tělo se v něm není schopno pohnout, kosterní svalstvo je ochromené a ochablé, člověk však přese všechny pocity dušení a nedostatku dechu zůstává při vědomí. Protože jde o stav přechodu mezi bděním a spánkem, může nastat buď při usínání nebo při probouzení. Fyziologicky je spojen s ochrnutím, ke kterému dochází přirozeně během těch fází spánku, kdy člověk sní (REM fáze). Mozek během nich funguje, tělo je však ponořené do spánku a nehýbe se. Tato nehybnost slouží k jeho ochraně – pohyby vyvolané sněním by mohly způsobit zranění. Člověk se v této fázi může náhle probudit, mozek však probírá tělo z ochranného režimu paralýzy se zpožděním.

Často dochází také k halucinacím sluchovým i zrakovým, k pocitu, že je člověk ze tmy pozorován, že si ho někdo zblízka prohlíží a pohybuje se po místnosti. Skutečnost se mísí se snem. Můžeme vidět i slyšet, podvědomí však k prožívané skutečnosti přimísí i jiné obsahy.

Podle výzkumů zažil spánkovou paralýzu alespoň jednou v životě každý šestý až osmý člověk, jsou však i rizikové skupiny, kde to je až dvacet procent. V letech 1993 a 2002 byly provedeny studie ukazující, že k šedesáti procentům tak zvaných únosů mimozemšťany do UFO dochází ve spánku. Když byla kontrolní skupina podrobněji testována, vyšlo najevo, že lidé v ní trpěli spánkovou paralýzou v míře daleko větší než zbytek testovaných osob. Všichni lidé, kteří spánkovou paralýzu popisují, se shodují, že to je hororový zážitek nesrovnatelný ani s tou nejhorší noční můrou.

Na základě některých studií se tvrdí, že častěji bývají spánkovou paralýzou postiženy osoby s nepravidelným spánkovým režimem nebo lidé dlouhodobě vystavení stresu. Spánková obrna však rozhodně není záležitostí moderní doby. Nevysvětlíme ji změnami v lidském chování ani zvýšeným stresem. Pádným argumentem jsou tu popisy těchto zážitků pocházející z dávných dob a kultur. Zlí duchové spánkové obrny navštěvovali ve spaní i příslušníky přírodních národů. Proč i dnes mají halucinace při spánkové paralýze výhradně děsivou podobu, je dosud záhadou. Ne vše se tedy dá vysvětlit snadno, nicméně probíhá intenzivní výzkum, protože spánek má velký význam pro lidské zdraví. Spánková paralýza je řazena mezi spánkové poruchy. Je jasné, že pokud se u někoho projevuje opakovaně, nemůže to nezanechat následky na jeho zdraví.

U nás se tímto výzkumem zabývá Institut spánkové medicíny Ústavu národního duševního zdraví.

=========
Reinkarnace: fakta a důkazy
Amulety, talismany a předměty pro ochranu a pomoc

Facebook AstroPlus.cz