Jak přitahovat lidi a události

Můžeme překonat něco negativního, aniž bychom tomu kladli odpor? Tato otázka je projevem mylné představy, která nám někdy i po celý život nedovolí získat, co si přejeme. Člověk se domnívá, že když klade negativitě odpor, zbaví se jí. Bohužel to není pravda. V řadě případů totiž můžeme touženého dosáhnout teprve poté, co se přestaneme protivit.

Když se protivíme vlastním přáním, jenom přiléváme olej do ohně. Pouze zhoršujeme situaci. A když se vzpíráme něčemu, co je pro nás nežádoucí, zaměřujeme svou pozornost naplno právě na to; ve svém jednání vycházíme z předpokladu, že vnější okolnosti nám nedovolí získat to, co si přejeme.

Podívejme se na několik příkladů. Pokud se nám v zaměstnání nelíbí, že bychom měli jednat s určitými lidmi, určitě to vyjde tak, že se s nimi budeme muset pracovně stýkat stále. Čím silněji bojujeme proti nějakým návykům svých dětí, tím více zesilují. Jestliže se bojíme ztloustnout a rozhodně odmítáme sníst nějaký dezert, tím větší na něj máme chuť. Nechce-li se nám platit účty, doslova nás zavalují. Pokud snad spěcháte a bojíte se, že uvíznete v zácpě, můžete vzít jed na to, že v ní strávíte nejméně půl hodiny.

Vinou tohoto protivení se člověk popírá svou vnitřní sílu k vytváření nebo dosahování toho, co si přeje.

Aktivní soustředění na to, co si nepřejeme, oslabuje naši možnost získat co si přejeme. Je opravdu nesnadné být přesvědčen, že sny se mohou změnit v realitu, pokud bude člověk myslet stále jen na to, co se mu nepodařilo. Těžko pocítíme vnitřní štěstí, lásku a pokoj, budeme-li je ustavičně hledat mimo sebe, ve vnějším světě.

To jistě neznamená, že má člověk všechno, co si nepřeje, prostě ignorovat. Avšak místo aby negativitě kladl odpor, může ji využít. Záporné emoce pomohou procítit to, po čem toužíme a soustředit se na to.

Právě na tom plně závisí schopnost vytvářet svou vlastní budoucnost. Neprotivte se. Uvědomte si negativní emoce a nechte je být. Vaše pozornost se zaměří na to, co si přejete.

Kladení odporu posiluje nevíru v možnost dosáhnout vytouženého. Automaticky hromadíme příznaky vlastní bezmoci až konec konců ztratíme kontakt s vlastním tvůrčím potenciálem. Člověk tvoří to, v co věří. Lidské myšlení je mnohem silnější, než se domnívá většina lidí. Devadesát procent toho, co se v životě děje, je vyvoláno myšlenkovými obrazy, pouze zbývajících deset procent jednáním.

Člověk, který věří, že by mohl mít více, ale nedaří se mu toho dosáhnout, by měl věnovat větší pozornost svým pocitům. Nepochybně zjistí, že v hloubi duše ve svůj úspěch nevěří. Když člověk naopak v to co si přeje věří i v beznadějných situacích, upevňuje svou víru a přesvědčení. Když člověk věří, problémy ho posilují a upevňují jeho víru.

Když pocit bezvýchodnosti vítězí nad vírou v sebe sama, začíná člověk světu klást přehnaný odpor. Místo aby přijal to, co má a pracoval více, aby získal i to, co si přeje, vydává všechny síly na odpor přítomné situaci. Když se protivíme jinému člověku nebo nějaké situaci, dáváme přání nesprávný směr.

Kdykoli klademe odpor situaci, ztrácíme jen hloupě energii. Toho, čemu tolik vzdorujeme, se nám dostává dál. Ani o jediný krok se nepřiblížíme k předmětu svého přání. To, čemu se protivíme, se bude vytrvale vracet.

Dostává se vám toho, na co se soustředíte. To nežádoucí vaší pozorností pouze sílí. Věnujete-li něčemu pozornost a zakoušíte přitom velmi silné negativní emoce, znovu to k sobě přitahujete.

Když se něčemu protivíte, dál to vytváříte, protože jste přesvědčeni, že zbavit se toho není možné. Pocit bezvýchodnosti byl zdrojem vašeho odporu a objeví se znovu, nepřestanete-li být přesvědčeni, že nedokážete získat, po čem toužíte.

Představte si, že víte, že na poště na vás čeká šek na milión dolarů. Tehdy byste se určitě neprotivili nutnosti platit účty. Nepřáli byste si, aby všechny raději zmizely. Byli byste si jisti, že máte dostatek prostředků a nekladli byste odpor nutnosti platit.

Představte si, že je váš partner nemocen, ale vy jistě víte, že se záhy uzdraví. Nechali byste snad s tímto vědomím všechny své osobní zájmy stranou a věnovali se péči o něj výhradně sami? Ne -neměli byste strach, že je na tom zle, že se cítí sám, že je to těžký úděl.

Vaše protivení se by se neozvalo, protože byste si byli jisti, že získáte, co si přejete. Jistota, že všechno bude v pořádku, by vám nedovolila spadnout do pasti nesmyslného kladení odporu situaci. Pokud toto pochopíte, uvědomíte si i to, že abyste dosáhli úspěchu, musíte přestat klást čemukoli odpor. Ať je to cokoli. Dalším krokem je získání jistoty, která vám pomůže dosáhnout toho, co byste chtěli. Nic vaši jistotu nepodpoří tak, jako první úspěch. Ten se podobá sněhové kouli na stráni. Čím déle se valí, tím je větší. První i nevýznamný úspěch upevní vaši víru a další už bude znatelnější. Dodá vám ještě víc jistoty. A větší úspěch. Jako valící se koule budete přibírat novou a novou jistotu a další a další úspěchy.

Nic tak nepodporuje úspěch, jako úspěch.

S touto znalostí dokážete pochopit, proč je tak důležité každý den si konkretizovat svá přání. Pokud si určíte přání a ono se vyplní, pocítíte příliv sil vyvolaný vědomím skutečnosti, že jste schopni přitáhnout do života to, co si přejete. Tyhle malé zázraky se však nezopakují, nebudete-li za ně cítit také vděčnost. Nic tak nepodpoří úspěch, jako úspěch. Abychom dosáhli osobního úspěchu, musíme cítit a jednat v souladu se svými skutečnými přáními. Bohužel však většina našich každodenních přání vzniká právě jako projev zvyku klást odpor. Taková přání však nejsou skutečná. Místo přitažení toho, co si přejete jenom vydáte energii, ztratíte jistotu a utvrdíte se v přesvědčení, že dosáhnout touženého cíle nedokážete.

Proč se minulost opakuje

Pokud jste v minulosti prožili bolestné věci, budete se jistě snažit vyhnout se jejich opakování. Avšak odpor kladený bolestným zážitkům je může znovu přitáhnout. Pokud vaše minulost není spojena s křivdami a bolestí, nebudete na ně také myslet a přirozeně se v mysli daleko více soustředíte na to, co byste si přáli. A právě to bude přitaženo do vašeho života.

Odpor kladený bolestným prožitkům minulosti zvyšuje pravděpodobnost jejich opakování.

Neklást odpor něčemu špatnému, co se děje, je velice těžké. Když už jednou k neštěstí došlo, nepřejeme si, aby se opakovalo. Jestliže se však na toto svoje NEpřání soustředíme, do určité míry neštěstí znovu přitahujeme. Čím úplněji vyléčíme minulost, tím méně nás budou znepokojovat její stíny. Doud se nezbavíme bolesti spojené s minulými událostmi, budou se určité jejich negativní aspekty opakovat a škodit nám.

Jestliže si například zoufale přejeme nebýt sami, potká nás samota. Pokud si nepřejeme být opovrhováni nebo ignorováni, právě to se bude dít. Hrozíme-li se možnosti nějaké ztráty, ke ztrátě dojde Když nás ničí myšlenka na neoblíbenou práci, bude právě ona zdrojem nepříjemností. A když se za žádnou cenu nemůžeme s někým shodnout, budeme právě s ním mít věčně něco do činění.

Čím silněji něco nechceme, v tím větší míře je to do našeho života přitahováno.

Když se naučíme léčit minulé rány, dovolíme minulé bolesti, aby nás opustila a spolu s ní také podvědomé očekávání jejího opakování. V té chvíli získáme svobodu a můžeme se v daleko větší míře soustředit na to, co chceme. Naše kladné chtění zesílí natolik, nakolik jsme se dokázali zbavit minulých křivd.

Zkuste si na zkoušku vybavit všechny negativní myšlenky a špatná tušení, která slovně během dne vyjádříte. Budete ohromeni, kolik jich bude. Přičemž negativní myšlenky a nedobrá očekávání, kterým dáte slovní průchod, jsou jenom špičkou ledovce.

Negativní výroky odrážejí skutečnou podstatu odporu. Naším pravým úkolem je vyléčení duševních traumat a pocitů s nimi spojených. Začněte tím, že si uvědomíte, co jste říkali.

Hlídejte si svá slova. Až získáte větší jistotu při vytváření vlastního života, zjistíte, že to, co jste vyslovili se splnilo. Síla vašich slov nemá hranic. Zvláště pokud vyjadřujete svá pravá, skutečná přání.

Hra na odpor

Hra na odpor může být docela zábavná. Občas ji hrajeme s mou dvanáctiletou dcerou Loren. Jdeme spolu po obchodech a hlídáme negativní výroky jeden druhého. A snažíme se je zformulovat jinak.

Tady je několik příkladů:

Řekl jsem: «Tady nejspíš nebude dobré místo na zaparkování, pojeďme to zkusit jinam». Měl jsem ale říct: «Pojeďme se podívat, jestli se tu někde blízko nedá dobře zaparkovat. Načež jsme jeli tam, kde jsme chtěli parkovat a místo se našlo.

Loren řekla: «Doufám, že nebudeme muset moc dlouho čekat; mám strašně moc domácích úkolů». Potom se opravila: «Doufám, že to rychle vyřídíme. Chci mít dost času na domácí úkoly».

Když jsme odcházeli z obchodu, řekl jsem dceři: «Mamince se nebude líbit, jestli přijdeme moc pozdě». Společně jsme stvořili jinou větu: «Když se rychle vrátíme domů, maminka bude ráda». Před domem jsem řekl: «Nezapomeň vzít tašku». Kladná varianta zněla: «Radši se přesvědčíme, že jsme vzali všechno».

Přestat klást odpor partnerovi

Stejné zásady můžeme uplatnit v osobních vztazích. Nechytejte se partnerova jednání nebo těch jeho emocí, které vám připadají špatné. Soustřeďte se naopak na ty, které jsou vám milé. Například na to, jak příjemné je slyšet ho říkat, jak významným člověkem pro něho jste. Vybavte si chvíle, kdy vás uměl ocenit. Cítit máte tohle: «Chci, aby mě miloval a myslel jsi, že jsem skvělá». To je daleko lepší, než verze zdůrazňující: «Nikdy mi s ničím nepomůže». Vzpomeňte si, jak vám jednou pomáhal, oživte si své tehdejší pocity. Pak dejte průchod přání znovu takové pocity zažívat, pomyslete si: «Chci, aby mi partner pomohl». Pokud dokážete tímto způsobem pracovat s důrazy, najde se řešení devadesáti procent problémů. Když konkretizujete svá kladná přání, probouzíte v sobě víru v možnost získat to, co si přejete. Až vaše víra zesílí, začnou se přání naplňovat.

Jestliže svá přání formulujete v kladném módu, napomáháte jejich splnění.

Také ve styku s lidmi se snažte používat kladný klíč, vyhněte se výrazům nespokojenosti, kritice a nastolování požadavků. Pokuste se zbavit užívání slov jako jsou „ne“, „nesmíš“, „musíš“, „nikdy“, „ty vždycky…“ a „proč ty ne…“.

Zkuste alespoň formou hry hledat spíše kladný způsob vyjádření toho, co si přejete.

Místo «Nikdy nikam nejdeme» řekněte: «Mohli bychom o víkendu udělat něco neobvyklého». Než přímo konstatovat «Opět jsi zapomněl vynést smetí», vyjádřete se raději jinak: «Kdy jsi byl naposled se smetím? Koš byl plný, tak jsem ho vynesla sama». Všechno se lépe daří, když dokážete mluvit v lehkém tónu. Jako když u stolu prosíte, aby vám partner podal slánku. Nepochybujte, že vás uslyší.

Pokud se na partnera obracíte s přesvědčením že je hluchý, skutečně vás neuslyší.

Pokud se vám protiví nějaké jednání nebo nálada, pak ve chvíli, kdy je váš partner v dobrém duševním rozpoložení, ho krátce a přátelsky požádejte o to, aby nedělal to, co vám vadí. Potom musíte trpělivě a důsledně trvat na svém. Vznikne-li nepříjemná situace znovu, znovu poproste, pokaždé tak, jako byste to dělala poprvé. Po několika opakovaných prosbách partner pochopí, že vám neposkytl to, o co jste ho žádala; bude vám přitom vděčný, že mu nečtete levity. Umožní mu to překonat případné negativní emoce, která vaše žádost vyvolá. Nejenom, že si ho neznepřátelíte, bude to pro něj povzbudivý stimul udělat pro vás ještě něco navíc. Tento přístup můžete uplatnit také v zaměstnání, ve škole, nebo doma v rodině.

Síla paměti

Vzpomínka na něco dobrého upevňuje vaši sebejistotu stejně, jako záporné emoce a tušení posilují životní negativa. Když si velmi přeju, aby se něco stalo, vzpomínám vždycky na všechny šťastné chvíle z minulosti.

Podle amerického psychologa Johna Greye, autora bestselleru „Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše“