Jste naprosto v pořádku?

Mít rád sám sebe je moc důležité. Přičemž pod slovem „sebe“ nemám na mysli vaše jméno, váš příběh, druh zaměstnání a už vůbec ne váš odraz v zrcadle. Myslím tím vaše momentální celkové sebepřijetí. Mít rád sám sebe znamená vážit si už pouhé možnosti sebepřijetí. Vážit si možnosti pociťovat radost a spokojenost, možnosti bolesti i smutku, vážit si možnosti vyvíjet nějaké úsilí i možnosti v pohodě se uvolnit. Pokud člověk nemá rád sám sebe, nemůže být v životě spokojený, ať dělá co dělá. Je stále nešťastný a jednou provždy odsouzený spokojenost a štěstí jenom hledat.

Jestliže se máte rádi, nedopouštíte se násilí na vlastním těle. Nemáte o něco podobného zájem – o žádnou výhodu ani úspěch, které by vám to snad mohlo přinést. Nemáte zapotřebí stát se někým jiným, necítíte nutnost měnit nějak svůj vzhled, svoje tělo. Nemáte ani zájem snažit se svůj vnější vzhled nějakým zvláštním způsobem udržovat ve smyslu dosažení jakéhosi „správného“, „pěkného“ nebo „dobrého“ stavu.

Zní to dost podivně, ale přesně tak to je: zkrátka nepodnikáte s vlastním tělem nic zbytečného, nedopouštíte se na něm násilí. Vědomě ho nevystavujete žádným zvláštním renovacím či vylepšením. Nepokládáte to za potřebné. V každém okamžiku si naprosto jasně v samém středu svého nitra uvědomujete, že jako jediná, dokonalá, celistvá osoba jste zcela v pořádku. Všechno je, jak být má, všechno je OK. Chápete? Jste celí OK! Pokuste se připustit si tuhle jednoduchou pravdu. Všechno na vás je jak náleží, všechno je v pořádku, jste naprosto OK. Zkuste si ten pocit vychutnat.

Nechte tu myšlenku, aby vás celé doslova prostoupila: „Jsem naprosto v pohodě, všechno na mě je OK“. Nechte teď článek článkem za chvíli se k němu můžete vrátit. Poddejte se tomu pocitu. Nemusíte sami sebe nijak přesvědčovat, nemusíte zkoumavě prohlížet svůj odraz v zrcadle, nepotřebujete vyjádření nějaké superautority. Sami to jistě víte, bez jediné pochyby jste si jisti, bez nějakého srovnávání je vám zřejmé, že jste takoví, jací být máte, ve své jedinečnosti dokonalí. Naprosto, definitivně a nevratně,
Když si člověk uvědomí, že je s jeho vzhledem všechno jak má být, když přestane vysilovat, násilím vylepšovat a zdokonalovat své tělo nejprve fyzicky a pak v mysli, přestává být násilníkem také mimo oblast těla. Přestává si dělat nároky a vyžadovat, urážet se, žárlit, chtít, očekávat, závidět, zlobit se, naléhat, hádat se, bojovat, snažit se někoho porazit, mstít se, přesvědčovat a trvat na svém. To všechno už není třeba. Je volný, zbavil se všeho nepotřebného haraburdí a spousty dalšího.