Vnitřní dialog vědomí. Kontrola rozumu.


Největším objevem toltéckých mágů je fakt, že svět, který vnímáme, je pouhým popisem skutečnosti ovlivňujícím vnímání. Změna tohoto popisu, neboli změna obvyklého „já“ je cílem toltécké vědy, korunou starověkého poznání. Úplné přetvoření osobnosti je zdlouhavý proces vyžadující jisté psychické oběti, vede však k postižení nových transcendentálních pojmů, k získání prožitku svobody a k jedinečné šanci stát se člověkem poznání. Touha poznávat je člověku vrozena jako vlastnost očišťující a dodávající smysl jeho existenci.

Jedna z hlavních koncepcí poznání spočívá v tom, že lidé a prostor, který je obklopuje, jsou úhrnem materiálních objektů a výsledkem zjevené energie světla. Koncepci světa, který je pouhým odrazem či snem, nacházíme v nejstarších textech Východu a v ústní tradici původních obyvatel různých částí světa. Realizace tohoto poznání je spojena s probuzením – změnou natolik pronikavou, že ji člověk přijímá jen s největší neochotou. Hodí se sem slova duchovní autority velikosti otce Anthonyho de Mello z jeho knihy „Bdělost“ (Cesta, 2013): «Lidé spí a nemají o tom ani tušení; žijí ve snu, žení se, rodí děti, umírají a ani jednou se neprobudí. Jsou zbaveni povědomí o hlubinách lidské existence. Nezávisle na vyznávaných doktrinách se mystikové shodují v názoru, že okolní svět objektivně existuje; podivný a tragický paradox však spočívá v tom, že většina lidí to nikdy nepochopí. Jsou pohrouženi do spánku a pouze sní o tom, že s probuzením se zbaví iluze svého osobního „já“ a konečně odhalí krásy světa, v němž žijí».

Ve světě mágů je vše, s čím se setkají na cestě, vyjádřením tělem přijímané energie proudu. Lidé jsou bytosti složené ze světelných vláken. To, jak vidíme realitu, závisí na jejím popisu kontrolovaném rozumem, který výběrově manipuluje našimi dojmy, pocity a emocemi a vytváří zúžené a zkreslené vnímání okolní reality. Vnitřní dialog vědomí je psychologický jev spadající do procesu nepřetržité komunikace se sebou samým. Jeho existence nám krajně ztěžuje možnost vnímat svět přirozeným způsobem. Proto je tak důležité podřídit rozum naprosté kontrole.

Není potřeba zbavovat se ho úplně, to by hrozilo smutnými důsledky. Nelze popírat, že to rozum z nás dělá společenské lidské bytosti. Nemůžeme mu však dovolit beztrestně škodit existenci uvědomělé vesmírné osobnosti – a právě intelekt je nástrojem vnímání světa. Citově náročné vypětí vzniká v důsledku zkresleného vztahu ke světu a jiným lidem: pocit významu vlastní osoby narůstá a podněcuje vnitřní dialog vědomí, zavírající dveře k možnostem, které jsme jako lidé ztratili. Zavíráme si tak cestu ke svobodě, o které neustále mluvíme a sníme.

==========
Využíváme pouhých 10% mozkové kapacity“ – a další mýty
Otázky, které si klademe

Facebook AstroPlus.cz