Pozor: nakažlivé myšlenky!

Bazírovat na všem špatném, hledat v sobě příčinu všech neštěstí a donekonečna se užírat… Myšlenky, které kazí náladu, podněcují komplexy a ničí sebevědomí, nás někdy ovládnou doslova jako viry. Může se člověk vyléčit z negativního smýšlení? Několik rad od psychologa.

Jednu a tutéž situaci může každý z nás vykládat úplně jiným způsobem. Představte si, že vás uprostřed noci probudí hlasitý zvuk z obýváku. «To vypadá, jako když tam někdo je», vyděsíte se a natahujete ruku pro mobilní telefon. Puls vám zrychleně tepe, úzkostlivě se zaposloucháváte do ticha kolem a pak nemůžete ještě dlouho usnout. Druhou variantou vývoje událostí je, že když uslyšíte hlasitý zvuk, přemýšlíte, co by to mohlo být a vybavíte si, že jste položili tlusté album se známkami na křivolakou hraničku knih na kraji stolu. „No jo, to ono to spadlo“, pomyslíte si a spokojeně znovu usnete.

V obou případech je pozornost zaměřena na tentýž objekt– zvuk z obýváku, avšak vysvětlení se ostře odlišují. První signalizuje nebezpečí, to druhé neobsahuje žádnou hrozbu. Důsledky tohoto uvažování jsou také různé: panika a přetržený spánek v prvním případě, nové usnutí a pevný spánek v případě druhém.«Jestliže jsou mentální obrazy, které si vytváříte, přesmíru negativní, je možné, že vaše myšlení bylo infikováno, upozorňuje norská klinická psycholožka Hanne Brorsonová. Příkladů takových myšlenkových virů není málo. Hanne Brorsonová mnohé z nich pojmenovává.

«Jsi hrozně tlustá, musíš víc sportovat», říká virus perfekcionismu dívce stojící před zrcadlem ve zkušební kabince obchodního centra. «Všichni se ti smějou», tvrdí virus «Já jsem středem vesmíru» ženě slyšící družný chechot kolegů, kteří se kousek od ní sešli. Pod vlivem tohoto viru se nám zdá, že jsme objektem, na který se soustředí pozornost všech okolo, přičemž je to pozornost negativní. «Má tě za chudáka», napovídá virus «čtení myšlenek» mládenci, kterému se zdá, že se na něj spolužačka podívala s opovržením. Tento virus nám sugeruje, že ostatní o nás špatně smýšlejí. «Brzy tě vyhodí», upozorňuje virus „blížící se katastrofy“ mladého pracovníka, jemuž šéf zkritizoval projekt.

Navíc nás každou chvíli přepadne virus zobecňování, virus falešných dojmů, virus černo-bílého myšlení… Ostatně, říkat jim můžeme, jak chceme, otázka však zní: jak se jim bránit?

Doktorka Brorsonová navrhuje sedm způsobů obrany.

1. Nalézt a odhalit

Myšlenky, jimž je lepší nedůvěřovat, se dají najít podle těchto příznaků:
А) Infikované myšlenky nás oddělují od přítomnosti. Jejich prvním příznakem je obava z budoucnosti nebo chmurné přemýšlení nad minulostí. Případně oboje současně.

B) Vyvolávají fyziologický stres. Je to snadno rozpoznatelný příznak, stačí se zaposlouchat do vlastního těla. Špatné myšlenky nám zrychlují tep, ztěžují dýchání, ve svalech pociťujeme napětí.

C) Podrývají sebevědomí. Myšlenkové viry nám s potěchou připomínají minulé nezdary a chyby a úslužně předkládají scénáře nadcházejících propadáků. Krom toho vám mazaně sugerují, že zabývat se jimi je vám jenom ku prospěchu, vždyť se tak připravujete a obrňujete před budoucími střety s problémy. To je však blud. Mozek funguje tak, že jestliže přemýšlíme nad něčím pozitivním, otevírá nám přístup k dalším pozitivním vjemům. A dumáme-li nad něčím nedobrým, v paměti se snadno najdou vzpomínky i na další negativní zážitky. Jen si vybavte, jak dlouhý je řetězec nepříjemných myšlenek, které vyskakují jedna za druhou, když si před spaním v duchu probíráte jeden jediný problém.

2. Polemizovat

Každá situace se dá vykládat přinejmenším třemi možnými způsoby: pozitivně, negativně nebo neutrálně. Myšlenkové viry se ovšem po celý čas snaží vás přesvědčit, že výklad může být pouze jediný, totiž negativní. Zkuste si třeba představit, že se stále nemůžete dovolat svému příteli. Nezvedá dám telefon. Uplynul den, druhý a on se neozývá. Myšlenkové viry okamžitě napovídají, že už vás má dost, nudíte ho a zkouší se vás zbavit. Nebo že vaše nedávná nepromyšlená poznámka, pronesená před společným známým, přece jen dolehla do jeho uší, načež se urazil a nechce vás vidět. Pokud budete těmto virovým nápovědám naslouchat, nejspíš propadnete nervozitě a budete se cítit ublíženě. Je proto nutné konkurovat jim pozitivními nebo neutrálními alternativami. Možná, že váš přítel ztratil mobil. Nebo se rozhodl zavolat vám až po návratu ze služební cesty.

I zcela jednoznačně nepříjemnou situaci (například odtažení auta, pokutu nebo nemoc) můžeme vykládat minimálně třemi způsoby: jako relativně negativní, prostě negativní nebo krajně negativní.

3. Prostě tu myšlenku zaregistrovat

Myšlenkové viry jsou součástí života: přicházejí a odcházejí, občas je jich hodně, občas ne, v každém případě však samy o sobě jsou neškodné. Zkuste tedy, až vás zase bude nějaký z nich atakovat nevyděsit se, ale lhostejně pokrčit rameny. Taregistrovat ho a přijmout bez obav a odporu. Objevil se, to se stává – a co má být?
[skĺik_adv1]

4. Přeorientovat se

Pokud i přesto, že jste virus objevili, polemizovali s ním a přijali ho jako holý nevzrušivý fakt, nedokážete odvést myšlenky a přestat na něj myslet, zkuste se od toho, co vám rotuje v hlavě, odpoutat a sooustředit na něco konkrétního a zcela aktuálního. Kupříkladu na nastávající velký úklid, internetovou diskusi, přípravu večeře, povídání s dětmi. Aktivní jednání s velkou pravděpodobností vaše nedobré myšlenky rozežene jako hejno ukoptěných vrabců.

5. Naučit se negativní myšlenky ovládat

Možné také je naučit se přenášet myšlení od myšlenkových virů k myšlenkách neinfikovaným a zpět. K čemu je to dobré? Abychom odstranili podvědomý navyklý automatismus. Pro myšlenkové viry je daleko snazší otravovat vám život, když se jim to v minulosti už nejednou povedlo.

Ze všeho nejdřív začněte přemýšlením o něčem příjemném. Například o svém psu, o šťavnatých mandarinkách, o něčím nakažlivém smíchu, pobytu u moře a zlatém písku na pláži u Zadaru. V dalším kroku propojte tyhle příjemné myšlenky s aktivním virem. Nejprve myslete na to, co vás zneklidňuje a potom přejděte zpět k těm příjemným úvahám. Přecházejte od jednoho k druhému. Z nezvyku to nejprve může být únavné, avšak až si to poněkolikáté zopakujete, bude pro vás řízení negativních myšlenek daleko jednodušší.

6. Odložit je na potom

Další metodou může být odklad. Čím déle se vám bude dařit odsouvat vlezlé myšlenkové viry, tím snadněji se je naučíte ovládat. Zkuste si stanovit konkrétní čas pro úvahy o špatných věcech. Třeba cestou do práce nebo při pití kávy. Variantou může být volba určitého místa, kde se budete těmto negativním úvahám věnovat. Kuchyňské štokrle, koupelna, autobus, kterým jezdíte do práce. Znamená to, že pokud nenadejde zvolený čas nebo se nevyskytnete na vybraném místě, na myšlenkové viry ani nevzdechnete.

7. Odhodlat se k odvážnému činu

Odvaha je lakonický výraz pro skutečnost, že «někdy člověk zkrátka musí udělat to, co se mu vůbec udělat nechce». Ale proč vlastně musí? Přece proto, že většina oněch případů «co se mu vůbec nechce» není ničím jiným, než důsledkem působení myšlenkových virů. Můžete se o tom přesvědčit, když si to ověříte v praxi. Můžete například jít na návštěvu, i když si myslíte, že vás tam neradi uvidí, nebo jet výtahem, i když jste plni obav, že se s vámi utrhne a zřítí. Odvaha vám pomůže zjistit, jak moc myšlenkové viry falšují realitu. Samozřejmě, že se budou snažit vám v odvážném činu všemožně zabránit. Ale nevzdávejte to. Myšlenkové viry dokážou udržet nával vzrušených reakcí maximálně tak čtvrt hodiny, víc ne. Postupně se vzdávají a odpadnou. Když jejich útoku odoláte, přesvědčíte se, že jste se doopravdy neměli čeho bát kromě sice vyčerpávající, ale v podstatě zcela neškodné fyziologické reakce organismu.

=========
Proč nemáme spát vedle zrcadla?
Parazité z neviditelného světa

Facebook AstroPlus.cz