Proč má týden 7 dní?

Sedmidenní týden začali používat už šest set let před naším letopočtem Babylóňané, prostřednictvím Řeků ve 4. století pak i Římané. Pouhým okem mohli ve starém Babylóně pozorovat sedm nebeských těles – planety Merkur, Venuši, Mars, Jupiter a Saturn, kromě nich pak ještě Měsíc – Lunu a samozřejmě Slunce. Každému dni v týdnu tak byla přiřazena některá z planet, Luna nebo Slunce. Týden byl tedy časovým úsekem „sedmi světel“.

Každé z nebeských těles pak poskytlo jméno a patronát „svému“ dni v tomto pořadí:

Luna, Mars, Merkur, Jupiter, Venuše, Saturn, Slunce.

Názvy dnů jsou vlastně jmény starořímských bohů, kteří byli jejich patrony. Úterý například vládne Mars, pátku Venuše. Tyto názvy dnů v týdnu pak přešly k různým národům. A tak jsou v mnoha jazycích názvy dnů vlastně překladem jmen starořímských bohů. Například lunes, lundi – pondělí – ve španělštině a francouzštině.

Stejným postupem se pak mytologický původ názvů jednotlivých dnů vytvořil i u Germánů a Slovanů. Anglické dny mají názvy podle anglických bohů, kteří měli gesci příbuznou těm starořímským: Monday – Mani, Tuesday – Týr, Wednesday — Odin, Thursday – Thór, Friday – Freya, Saturday – Saturn, Lugh, Sunday – Sol.

Jak poznat, že nežijete svůj život (a co s tím dělat) - PDF průvodce ZDARMA >>>

Ve slovanských jazycích často název jednoduše popisuje pořadí dne v týdnu nebo ve vztahu ke dni předcházejícímu. V češtině neděle je prostě dnem, kdy se nedělá a pondělí je dnem po neděli. Úterý má původ ve slovanském výrazu „vterý“, druhý. Středa byla středem týdne, čtvrtek čtvrtým a pátek pátým dnem. V názvu soboty slyšíme hebrejský název „sabat“, respektive původní babylónský název pro tento den, který byl oslavou Měsíce – shabbát.

S obdobou uváděných názvů se můžeme setkat i v asijských jazycích – například čtvrtek jako „Jovův den“ zná japonština, hindština nebo korejština. Pořadí dne v týdnu přešlo třeba do čínštiny (čtvrtek, pátek).

V některých jazycích je neděle „dnem páně“ (francouzština, italština, španělština), v ruštině připomíná vzkříšení Ježíše Krista, v angličtině, dánštině a němčině je neděle dnem zasvěceným Slunci.

Test životní rovnováhy ZDARMA >>>



Obecně je přijímána téze, že týden má sedm dní proto, že lunární cyklus má 28 dní, které lze beze zbytku rozdělit po sedmi. Není to však nijak podloženo a musíme připomenout, že někdy má lunární cyklus i 29 dní.

Během lidské historie existovaly i jiné kalendářní systémy, například aztécký, který byl založen na slunečním cyklu a jeho týdny měly pět a třináct dní. Novodobá historie pak přinesla i některé až výstřední zajímavosti, například v podobě revolučního kalendáře ve Francii zavedeného na konci roku 1793, v němž každý měsíc měl tři týdny po deseti dnech a názvy měsíců a dnů v týdnu byly nahrazeny novými. Jinak se počítaly i hodiny. Tato opatření zrušil Napoleon v roce 1805. V Sovětském Rusku zavedli v roce 1929 kalendář, umožňující nepřetržitý provoz továren. Týden měl pět dnů, měsíc šest týdnů. Platilo to až do roku 1940.

Astrologická předpověď přičítá velký význam dnu v týdnu, ve kterém se člověk narodil, protože planeta, která je patronem dne, samozřejmě ovlivňuje i toho, kdo se narodil ve dnu zasvěceném její ochraně.

Jak poznat, že nežijete svůj život (a co s tím dělat) - PDF průvodce ZDARMA >>>

Test životní rovnováhy ZDARMA >>>