Lidské podvědomí dokáže všechno. Jak řídit své podvědomí.

Podíváme-li se na biografie známých lidí, můžeme zaznamenat jeden obecný rys. Všichni byli pevně přesvědčeni o vlastní výjimečnosti. Nikdo je nedokázal přesvědčit o neschopnosti zvládnout jakékoli obtíže. Tato víra poskytuje úspěšným lidem – vědcům, politikům či podnikatelům – sílu pracovat na zlepšení vlastního života i života jiných a konat významné činy i přes všechny neblahé prognózy okolí.

Abychom se rychleji přiblížili splnění svých vytoužených přání, je nezbytné naučit se využívat možností světa kolem sebe i schopností vlastního podvědomí. Pokud dovedně využíváme své vnitřní zdroje, můžeme dosáhnout neuvěřitelných cílů. Záleží na povaze našich myšlenek a emocí, zda se staneme pány vlastního života nebo prostě jen budeme žít a reagovat na vnější okolnosti. Ty však bohužel často představují nikdy nekončící proud problémů.

Abychom si s nimi poradili, je třeba překročit rámec svého obvyklého myšlení. Myslíte například na to, jak zvýšit svůj měsíční příjem. Když děláte devět hodin denně a nepostupujete na kariérním žebříčku, zdá se čistě logickým rozhodnutí pořídit si ještě jednu práci. Nebo vyměnit jednu firmu za druhou, kde vám nabízejí vyšší plat.

Avšak jen čistě mechanické zvýšení objemu času věnovaného práci nemusí stačit. Stejně tak jako změna zaměstnavatele. A právě tady může pomoci podvědomí. S využitím jeho rezerv můžete dospět k velmi nečekaným životním rozhodnutím. Může se například ukázat, že něčím životním posláním není prodej sanitární techniky, ale výuka hře na klavír. Jiný může dospět k závěru, že nadále nechce být designérem nebo řídit autobus. Odpověď na otázku jaký druh činnosti vám bude přinášet uspokojení a zároveň bude vysoce finančně ohodnocen, je uložena ve vás.

K tomu navíc všichni vládneme genetickou pamětí – pamětí svých předků. Chůzi i další pohyby vykonáváme zcela automaticky, aniž bychom se nad nimi zamýšleli. Činnost podvědomí je vždycky podmíněna vědomím. Každou myšlenku, která ve vědomí vznikne, bere podvědomí jako bernou minci. Nejprve se jeho tvrzení mohou formovat pod vlivem objektivní skutečnosti. Jestliže jim však dáme zelenou, postupně začnou napomáhat tomu, že realita bude ještě horší než jejich výchozí konstatování. Není v tom žádná mystika. Pokud se domníváte, že nemáte jiné vlohy, než dovedně prodávat cosi po telefonu nebo malovat cizí byty, těžko si najdete něco jiného. Abyste to našli, musíte přinejmenším věřit, že něco takového existuje. Pokud pokládáte partnera za člověka omezeného, pak s největší pravděpodobností se bude tato jeho vlastnost prohlubovat. Na každého působí jeho okolí. Zvláště pak rodiče a partneři. Život je příliš harmonický, než aby člověku poskytl něco víc nebo míň, než si zasluhuje. «Povaha člověka je jeho osudem» říká známý Ciceronův výrok. Svůj život můžeme vždycky změnit – pokud věříme, že to dokážeme. Jestliže tuto víru nemáme, nemáme na změnu ani tu nejmenší šanci.

Právě proto je třeba svou mysl plnit pozitivními výroky, i když realita zatím žádnému zlepšení nenasvědčuje. Minimálně se nebudete zbavovat sil nekonečným mlácením hlavou do zdi. Jako výtečný protijed negativním myšlenkám a obavám poslouží snění o budoucnosti a vděčnost za to, co máte teď. V našem vesmíru už existuje všechno, můžeme si vybrat z nekonečného množství variant. Jediné, co musíme změnit, je vlastní myšlení.