Odsuzujete druhé? Pak byste měli vědět, co tím přitahujete do vlastního života.

Když kritizujeme, vyjadřujeme prostě nespokojenost s někým nebo s něčím. Máme za to, že náš pohled na svět je ten správný. Odsuzování však je daleko nebezpečnější. Proniká hlouběji do podvědomí a vede k závažnějším důsledkům.

Když někoho odsuzujeme, připisujeme mu něco, co je v nás samých. Nejednáme s člověkem samým, ale s obrazem, který jsme si utvořili ve svém podvědomí.

Zkusme si představit tento příklad. Dávno jste se neviděli s přítelem. Možná se za tu dlouhou dobu dost změnil, ve vás však stále přetrvává jeho původní obraz. Představa, kterou jste si před dlouhou dobu o příteli vytvořili, působí dosud. A ovládá situaci.

Lidé nejsou špatní nebo dobří. Jsou to prostě lidé a jsou různí. To my je děláme špatnými nebo dobrými, zobrazujeme si je tak ve své mysli. Načež za to platíme. Každý si svůj svět utváří sám. Jestliže někoho odsuzujeme, bude brzy někdo jiný odsuzovat nás. Přitahujeme to, čím sami jsme.

Můžeme vyslovit své mínění nebo názor na člověka. Bude to náš názor. Nemáme však nikoho soudit ani odsuzovat. Berte svět kolem sebe a každého člověka v něm jako nekonečné tajemství, jako hádanku. A k sobě přistupujte stejně. Snažte se rozluštit to tajemství.
Odsudek bývá derivátem pýchy a sobectví. Nicméně někdy je za ním stejně pozitivní úmysl, jako za kritikou. Lidé odsuzují jeden druhého nebo společnost proto, že chtějí, aby byla lepší. Cíl je to dobrý, ale způsob je špatný.

Někteří lidé jiné odsuzují jenom proto, že cítí, že je dotyční něčím převyšují. Jejich pýcha se nedokáže smířit s tím, že by byl někdo v něčem lepší. Proto se všemi možnými způsoby snaží snížit toho, kdo je nad nebo před nimi.

Než někoho začnete odsuzovat, zamyslete se. Máte v duši harmonii? Má smysl přitahovat do svého života a do života svých dětí trable a snad i nemoci?

Jak funguje odsuzování a k jakým následkům přivádí?

Jestliže někoho odsuzujeme, podvědomě spouštíme ničivý program, který se k nám vrací zpět agresí a destrukcí. Na informačně-energetické úrovni se nám dostává zpětného úderu v podobě nějaké nepříjemné situace nebo onemocnění.

Čím více duchovně je někdo založen, tím nebezpečnější – a to především pro něj – je někoho odsuzovat.

Jestliže odsuzujete skupinu lidí, tím silnější zpětná agrese směřuje proti vám i vašim dětem. Někdo odsuzuje narkomany, jiný homosexuály. A někdo další celé národy a státy. Spousta lidí často odsuzuje vládu, protože nechápou, že vláda neodráží nic jiného, než nás samé, naše kolektivní podvědomí. Každá myšlenka nějak působí. Dobrá i špatná. Dobré, tvůrčí myšlenky přinášejí příjemné prožitky, negativní myšlenky vyvolávají situace, na nichž se musíme učit myslet pozitivně.Existují lidé odsuzující veškeré lidstvo, neboť je pokládají za nedokonalé a hříšné. Děti podobně přesvědčených rodičů nejsou schopny normálně žít, protože ničivý program obrácený proti všemu lidstvu se v nich mnohonásobně zesiluje. Rodičovská agrese se odráží na dětech. Rodiče přitom nemají tušení, že svým odsuzování zabíjejí vlastní dítě, že mu mrzačí duši.

Příklady:

• Ženě, která odsuzuje alkoholiky, se dostane syna alkoholika.

• Rodiče odsuzující a nenávidějící nemravné a nespořádané lidi se dočkají potomka narkomana, alkoholika nebo kriminálníka.

• Muž pohrdající ženami se stane impotentem.

• Žena opovrhující muži je neplodná.

Na podvědomé úrovni působí odsouzení pomalu, ale jistě. Přináší těžká nevyléčitelná onemocnění a závislosti.

Stává se, že nemoc podvědomý ničivý program zablokuje. Nemocemi nás netrestá ani Vesmír, ani Bůh; my sami je v sobě tvoříme svými myšlenkami, slovy a skutky. Změňte své myšlenky a nemoc bude k ničemu.

Lidé připravení každého odsoudit pro jeho nemorální život a chování způsobují ve skutečnosti ty největší škody nejenom společnosti, ale celému Vesmíru. Proto také jejich onemocnění bývají těžká a smrtelně nebezpečná – aby jejich podvědomý ničivý program už nemohl dále působit.

Každý člověk je částečkou Vesmíru a má na Zemi svůj úkol. Za každým zločincem, ničemou a darebákem je především člověk, to jest miniaturní součást Vesmíru, Boha. Jestliže na tomto světě existují, znamená to, že jsou k něčemu potřeba. Když je odsuzujete, vzpěčujete se samému Bohu, samému Vesmíru. Naučte se přijmout jakoukoli situaci. Naučte se vážit si jiných, ať je to kdokoli. Nemáte zkrátka žádné právo soudit jiné lidi. Nejprve si musíte udělat pořádek ve vlastním vnitřním světě, ve svém vlastním životě.