Kakaovníky pocházejí ze svahů And v povodí Amazonky a Orinoca. Do Střední Ameriky je přinesli Mayové a dále se rozšířily také mezi Aztéky a Toltéky. Kakaové boby se fermentovaly, pražily a mlely, míchaly se s vodou a chilli papričkami. Pak se z této směsi připravoval pěnivý nápoj působící příznivě na náladu a také jako afrodiziakum. Jeho hořká chuť určila i jeho název – aztécké „xocolātl“ znamená „hořká voda“.
Nápoji byly přisuzovány mystické a duchovní vlastnosti a byl vyhrazen jen té nejvyšší elitě. Boby byly ceněny výše než zlato, platily se v nich i daně. Rajče bylo za jeden bob, králík za tři. Sto bobů stála lehká žena nebo krůta.
Středoamerický bůh Quetzalcóatl měl podobu opeřeného hada bílé pleti, zarostlého vousem. Podle legendy právě on učil své poddané pěstovat kakaové boby a připravovat z nich nápoj tchocoatl. Aztékové si byli jisti, že Quetzalcóatla ostatní bohové zavrhli právě proto, že lidem předal tajemství pěstování kakaových bobů a přípravy nápoje z nich.
Nápoj, který pili Aztékové, byl hořký. Španělský dobyvatel Hernán Cortés, který se dostal na aztécký dvůr v roce 1519, si nápoj osladil. Pak už se ho nemohl nabažit. Nicméně do Evropy přivezl jako první kakaové boby už Kolumbus. Nesetkaly se však s vlídným přijetím. Teprve Cortés tak naučil Španěly nápoj správně připravovat. Jeho úspěch se šířil Španělskem jako lavina. Ostatní Evropa si musela počkat ještě skoro sto let, než španělská infantka Anna Rakouská přivezla se svým věnem čokoládový nápoj do Francie. Ještě dlouho však zůstával vyhrazen nejvyšším kruhům a pili ho jen příslušníci evropských panovnických kruhů.
Co je to nirvána?
Kouzelná síla minerálů