Varovná znamení a jak se je naučit vnímat

Po cestě kráčel muž. Na provaze vedl osla. Osel nesl velmi těžký náklad a smutně věšel hlavu. Šli nejspíš už dlouho. Proto když poutník uviděl staříka sedícího ve stínu stromu, zamířil se svým oslem k němu.

— Dobrý den, starče – řekl –mohu se tu posadit vedle tebe?

— Proč bys nemohl. Les nám všem nabízí svůj stín. Jen se posaď.

Pocestný sundal oslovi náklad ze hřbetu a sám těžce usedl do trávy.

— Ach jé, to je těžký život – zabědoval a protáhnul si nohy.

Stařík mazaně přimhouřil oči a zeptal se:

— A pročpak je tak těžký? Copak jsi na bazaru nekoupil všechno, cos chtěl?

— Ale koupil– odpověděl pocestný – ale moc radosti z toho nemám.

— Jakpak že nemáš?

— No, jak bych ti to… Kupuju mléko vždycky u stejné mlékařky. Má ho moc dobré, čerstvé a nijak drahé. Ale včera jsem se cestou na bazar nějak zamyslel, zahnul jsem do špatné uličky a zabloudil. A ještě ke všemu mám hrozně tvrdohlavého osla, ten když se rozhodne, že dál nepůjde, tak s ním nic nepohne.



Pocestný rozhněvaně pohlédl na osla.

Takže se zastavil a ne a ne, ať jsem ho tahal jak chtěl a šlehal klackem. Nakonec jsem ho musel přivázat ke stromu a běžet na trh sám. Stejně jsem to nestihl, mlékařka už byla pryč. Všiml jsem si člověka, který u ní byl jako poslední a začal jsem ho přemlouvat, ať mi to mléko prodá. Nechtěl ani za nic, až když jsem mu nabídl trojnásobnou cenu mi ho prodal.

— A proč jsi tedy nespokojený?Vždyť všechno dopadlo, jak jsi chtěl, ne?

Pocestný se podrbal za uchem:

– No, víš, ono to mléko bylo nějak zkažené. A mě teď celý den bolí břicho – poplácal se zlehka po břiše.

— Tak je to tedy! Už tomu rozumím – usmál se stařík. Ale uznej sám, že všechny události toho dne směřovaly k tomu, aby tě od koupi toho mléka odvedly. Varovaly tě! Ale tys tvrdohlavě trval na svém, nenaslouchal jsi jim, neposlouchals svůj vnitřní hlas, ani to, co ti říkal svět kolem tebe. A teď ještě ten svět obviňuješ ze svého trápení.

Dám ti dobrou radu, nauč se vnímat varování. Není to tak snadné, ale těžké taky ne. Dávej jenom pozor, znamení a vnitřní hlas tě vždycky varují, když děláš něco, co nemáš zapotřebí. Musíš se naučit vidět znamení a slyšet svůj vnitřní hlas. A oslovi poděkuj a dej mu ovsa. Panečku, jak se snažil ochránit tvé zdraví – a tys to ani neocenil!