Kdy máme poslechnout svou intuici?

Vztah lidí k intuici je rozporuplný. Když se něčeho nemůžeme dotknout a vědecky to objasnit, vyvolává to poněkud smíšené pocity – od skepse až po rozechvění. Někdo existenci intuice vůbec popírá, jiný ji nemá než za dobře promyšlený plán jednání plus trochu štěstí. Předpokládejme, že intuice opravdu existuje a pokusme se pochopit, kdy ji máme a kdy nemáme poslouchat.

Někteří lidé si pletou intuici se strachem. Něčeho se bojí a tvrdí: „Intuice mi napovídá, že tohle nemám dělat“. V mnoha případech jde jen o to, že se dotyčný bojí, anebo nemá dost informací. A svou nevědomost vydává za intuici. Jak vidíme, není snadné odlišit intuici od jiných emocí a chtělo by to ji nějak zviditelnit a zhmotnit.

Intuice se opírá o čtyři vrstvy. Podívejme se na každou z nich zvlášť.

1. Důvěra

Jestliže máte pocit, že někomu nemůžete důvěřovat, je to ze všeho nejspíš pocit správný. Nejde pouze o intuici. Lidský mozek sečítá informace o tom druhém, o jeho chování, způsobech a gestech. Pakliže dotyčného nemáte příležitost přímo vidět, jde zcela a naprosto o intuici.

Je velmi důležité uvědomit si, co konkrétně k vám z vašeho nitra promlouvá – intuice, strach, pochyby nebo minulá zkušenost. Když chápete, o jaký pocit se jedná, přecházíte na novou úroveň. Intuice předpokládá víru a předtuchu.



Pokud máte velikou zkušenost ze styku s lidmi, získáváte díky známostem s nimi především výhody a opravdu velice vzácně vás někdo zklamal, pokračujte stejně: důvěřujte sobě i jim. Jestliže však už byla vaše důvěra snadno oklamána, a to i v případě, kdy jste se domnívali, že dotyčný je slušný člověk, musíte přestat sami sobě naslouchat. Alespoň dočasně, dokud se vám nepodaří získat v zacházení s intuicí jistou zběhlost a nedokážete se během několika chvil o člověku mnohé dozvědět.

Čtěte knihy věnované sociální psychologii, pozorujte lidi a pokoušejte se zjistit, proč se vám zamlouvají nebo ne. Rozvíjejte svou empatii a sociální intelekt.

Rada je vcelku jednoduchá: vypište si na papír životní oblasti, ve kterých máte největší úspěchy a v nich poslouchejte hlas své intuice. Ve všech ostatních životních oblastech musíte být velmi opatrní a pečlivě analyzovat jakoukoli informaci. Jestliže ve vás něco vyvolává nadšení, s největší pravděpodobností se intuitivně rozhodnete správně a budete úspěšní.

2. Jednání

Intuice se lépe rozvine po jednání a rozhodnutí, nežli před nimi. Je proto lepší rozhodnout se a jednat a přitom naslouchat svému šestému smyslu, nežli všechno jen kritizovat a nedělat nic. Udělejte první krok a sledujte, co se bude dít.

Jestliže začínáte své první kroky v podnikání, nemůžete v této oblasti mít absolutně žádnou intuici. Zkoušejte sami sebe, dělejte chyby a sledujte, čemu jste se z nich naučili. Mnozí lidé se podnikání nevěnují jenom proto, že jsou jim známy příklady jejich známých, kteří vynaložili mnoho peněz, a přesto pohořeli. Na ty, kterým to vyšlo, nemyslí. To je případ, kdy jsou lidé ovládáni pouze strachem.

Zkuste tedy udělat v podnikání pár kroků, zkoumat tuto oblast, zajímat se o ni. Budete-li spokojeni dosaženým, udělejte dalších pár kroků. Intuice se objeví potom, už na tomto určitém základě, už to nebudou jen čisté dohady a předpojatost.

3. Víra

Je to zvláštní, ale víra v sebe, v lidi nebo Vesmír dovoluje člověku dokázat mnohem více, než má-li ke všemu vztah opatrný a plný obav. Ať se zabýváte čímkoli, potřebujete víru v sebe a v to, že děláte správnou věc a dokážete něco pro lidi udělat.

Víra dokáže být slepá, v našem případě však je důležité hledat potvrzení. Jestliže věříte ve svou tvorbu nebo ve svůj podnik, čtěte příběhy lidí, kteří v těchto oblastech dosáhli velkých úspěchů. Můžete-li, poznejte je osobně.

Víra v lidi vede k tomu, že se přestáváte obávat navazovat nové známosti a učíte se s nimi spolupracovat. I když se stane, že vás někdo oklame, stejně věřte až do konce. Někdy je i špatný člověk schopen dobrého skutku, jestliže se v něj věří a jestliže se mu důvěřuje.

4. První myšlenka

To je to nejtěžší. Lidé už jsou tak zvyklí všechno automaticky zpochybňovat, že ta úplně první myšlenka zní v jejich nitru tak tiše, že je možné ji ani nezaznamenat. Položte si přímou otázku a sledujte první odpověď. Neznamená to nutně, že je správná, avšak až získáte určitou praxi, poznáte, zda je to myšlenka intuitivní nebo kritická.

Zpočátku se vám v hlavě může vynořit několik myšlenek najednou a bude velmi těžké rozeznat, která z nich byla první. Zapište si je všechny na papír a přečtěte si každou zvlášť. Ta, která ve vás vyvolá nejsilnější odezvu, bude nejspíš onou intuitivní myšlenkou.

Intuice je vždycky první myšlenka. Jestliže jste se po několika hodinách přemýšlení správně rozhodli, pak to znamená, že jste zvážili všechna pro a proti, analyzovali všechny možnosti a na základě toho jste se rozhodli, jak postupovat. Oba přístupy jsou dobré a lze je vzájemně spojovat. Máte-li jen málo času a musíte se rozhodnout okamžitě, může vám pomoci intuice. Pokud nejste v časové tísni, můžete si dovolit svá rozhodnutí a postupy analyzovat a plánovat.

Budete-li svou intuici cvičit, bude vám postupem času pomáhat stále více.